Okno do života

25. ledna 2014 v 21:31 | Mell
Kafé! :)
Jako každý večer jsem projížděla hlavní stránkou facebooku a narazila na tenhle "článek". Zkuste si ho přečíst, zabere to jen 2 minuty a třeba vás přinutí se zamyslet nad životem. :)

Dodatek: Tenhle článek už mám v rozepsaných nějaký ten pátek a nemám přístup na Pc, takže se spožděním (ale přeci) je tady. :3


Dva muži, oba těžce nemocní, sdíleli stejný nemocniční pokoj.
Jeden z nich si směl každé odpoledne na hodinu sednout, aby napomohl vysávání tekutin z plic. Jeho postel stála hned vedle jediného okna v místnosti.
Druhý muž musel celé dny strávit ležením na zádech. Oba si spolu povídali celé hodiny. Vyprávěli si o svých ženách a rodinách, domovech, pracích, o svých zážitcích z vojny, o svých dovolených…
Každé odpoledne, když se jeden z nich mohl posadit, trávil čas popisováním svému spolubydlícímu všechno, co vidí venku.
Muž na druhé posteli začal postupně žít pro ty hodinové úseky dne, kdy se jeho svět mohl rozšířit a oživit o všechno dění a barvy venkovního prostředí. Okno skýtalo pohled na nádherné jezero. Kachny a labutě pluly po vodě, zatímco děti si hrály s modely lodí. Mladí milenci kráčeli ruku v ruce mezi květinami a v dáli se rozprostíral pohled na panorama města. Během popisování všech podrobností zavíral muž dál od okna oči a představoval si celou scenérii. Jednoho hřejivého odpoledne popsal muž u okna kolemjdoucí průvod. Přestože jeho spolubydlící nemohl slyšet kapelu - mohl ji pozorovat zrakem své mysli, díky společníkovi u okna a jeho pestrému popisu. Ubíhaly dny, týdny, měsíce. Jednoho rána zdravotní sestra přinesla do pokoje vodu na umytí obou pacientů. Nalezla však tělo bez života, tělo muže na posteli u okna, jenž zemřel poklidně ve spánku. Zavolala pomocníky, aby tělo odnesli. Tak brzy, jak jen už se to zdálo přijatelné, zeptal se druhý muž, zda by mohl být posunut na postel u okna. Zdravotní sestra s radostí zařídila výměnu, a když se ujistila, že sedí pohodlně, nechala ho na pokoji o samotě. Pomalu a bolestivě se opřel o jeden loket, aby se poprvé za svůj pobyt podíval na opravdový svět venku. Všemi silami se předklonil pro nejlepší výhled. Okno čelilo jenom holé zdi. Muž se zeptal zdravotní sestry, co vedlo jeho zesnulého spolubydlícího k popisu tak nádherného venkovního světa. Sestra odpověděla, že muž byl slepý a nemohl vidět ani tu zeď. Řekla: "Možná vás chtěl jenom povzbudit".


Komentovat nemusíte, tohel je jen pro zajímavost, ale sampzřejmě budu ráda, když k tomu něco napíšete..
Ještě chci dodat, že jsem původní zdroj nenašla, takže tady je alespoň odkaz na facebookovou stránku, odkud jsem článek zkopírovala. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kralicciamorcatka kralicciamorcatka | 26. ledna 2014 v 11:40 | Reagovat

Pěknej blog :))

2 Jerry Jerry | Web | 26. ledna 2014 v 12:54 | Reagovat

Já FB nemám, takže :DD

3 vali vali | Web | 26. ledna 2014 v 13:26 | Reagovat

Heh to bylo překvapko n_n
Moc hezky

4 WB WB | Web | 26. ledna 2014 v 18:51 | Reagovat

Páni..To byl dobrej chlap.. Akorát by mě zajímalo, proč umřel :)

5 Am. Am. | 26. ledna 2014 v 18:53 | Reagovat

Wow.. Ten příběh..
Dost mě to dostalo:')

6 WB WB | Web | 26. ledna 2014 v 18:53 | Reagovat

NAPIŠ SI MĚ TAKY PROSÍM :))

WB nebo HGP
http://merry-guinea-pig.blog.cz/ - je to na weebly (ten odkaz sem nejde dát)
Morčata a já
Ano, souhlasím..
* chybí ti 4 :)

7 nikisek001 nikisek001 | Web | 26. ledna 2014 v 21:06 | Reagovat

jé.. je to krásný:) , ale zároveň smutný:\
Ale je dobře, že né všichni lidé nejsou bezohleduplní a bezcitní:)
alespoň, i když věděl že Svět nikdy nespatří, se snažil ho co nejkrásněji popsat tomu druhému :)

8 Inyoureyes Inyoureyes | Web | 26. ledna 2014 v 21:44 | Reagovat

Ty jo...docela mě zaskočil ten konec..:') Smutné,ale krásné:')

9 Niqia Niqia | Web | 29. ledna 2014 v 19:56 | Reagovat

To bylo úžasný počtení :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama